Zlaté medaile roku 2021

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2021 - Zlatá uncová medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Trebia

2018 - Zlatá uncová medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Kolína

Zlatá medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Trebia - rok 2021

Více informací


69 990Kč vč. DPH

1 zboží na skladě

Upozornění: poslední kus skladem!

Zlatá medaile Dějiny válečnictví - Bitva u Trebia - rok 2021

 

Autor : ak. mal. Karel Zeman

Materiál : zlato - Au 999,9

Hmotnost : 31,1 g

Průměr : 37 mm

Provedení : Proof

Hrana : hladká s popisem a číslováním

Náklad : 100 ks

Emise : prosinec 2021

Ražba : Česká Mincovna a.s.

Zlatá medaile je opatřena ochrannou plastovou kapslí a uložena do vínové kožené etue. Součástí je též certifikát pravosti České mincovny.

Pětileté čekání příznivců akademického malíře Karla Zemana je u konce. Závěrečná zlatá medaile České mincovny z dvanáctidílného cyklu Dějiny válečnictví vzdává hold Hannibalovu triumfu v bitvě na řece Trebia.

Ve třetím století před naším letopočtem se o vliv nad Středozemím dělily dvě mocnosti – Apeninskému poloostrovu vládl Řím a severní Africe vévodilo Kartágo. Dvě velkolepá města od sebe dělila jedna masa vody, a proto bylo jen otázkou času, kdy se jejich mocenské zájmy střetnou. Tehdy začalo stoleté nepřátelství známé jako punské války. V první válce byly síly vyrovnané – na souši vítězil Řím a moře bylo doménou Kartága. Nakonec ale Římané získali navrch a poražení Kartaginci museli přistoupit na potupné mírové podmínky, které jejich vlast zruinovaly. Jenže africké město se se svým údělem nesmířilo – expandovalo na Pyrenejský poloostrov a díky dobytým územím získalo zpět svou dřívější moc i sebedůvěru. Touha Kartaginců po odplatě byla natolik silná, že se rozhořela druhá válka. Velení vojsk Kartága se ujal geniální generál Hannibal Barkas, který z Pyrenejského poloostrova vyrazil vstříc nenáviděnému Římu. Jeho armáda čítala na 50 000 pěšáků, 9 000 jezdců a 37 válečných slonů. Přestože při pochodu přes Pyreneje a Alpy ztratil polovinu mužů, roku 218 před naším letopočtem se vrhnul do boje, po kterém tolik toužil. V bitvě u řeky Ticino hladce porazil Římany, kteří obratem vyslali početné posily. Ty však napochodovaly do smrtící pasti u řeky Trebia. Nezkušený konzul Sempronius, který chtěl rychle dosáhnout slavného vítězství, se nechal vyprovokovat ke zbrklému útoku přes ledově studenou řeku. Vyčerpaní Římané pak narazili na odpočaté Kartagince, římské jezdce decimovali sloni a dílo zkázy dokonalo skryté vojsko Hannibalova bratra Magona, které nepříteli vpadlo do zad. Ztráty čítaly na 20 000 legionářů a vítěznému Hannibalovi se otevřela cesta k branám samotného Říma…

Zdroj: internetové stránky ČM a.s.

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.