2025 - Stříbrná investiční medaile Jan Lucemburský - 0,5 kg -...

Stříbrná investiční medaile Jan Lucemburský - 0,5 kg - rok 2025

Autor : Fojtů Zbyněk, Ak. soch.

Materiál : stříbro - Ag 999

Hmotnost : 500 g

Průměr : 90 mm

Provedení : standard

Hrana : hladká

Náklad : 150 ks - číslováno na hraně

Emise : leden 2025

Ražba : Česká Mincovna a.s.

Stříbrná medaile je opatřena ochrannou plastovou kapslí a uložena do dárkové dřevené etue. Součástí je též certifikát pravosti České mincovny.

Poznámka :

Toto zboží čeká na svou ražbu. Chcete-li mít jistotu dodání tohoto titulu, neváhejte s objednávkou.

Emitent (výrobce) si vyhrazuje právo upravit cenu, náklad, technické parametry a datum emise mincí či medailí. Cena je pouze orientační. Může být upravena výrobcem dle pohybu cen drahých kovů na světových trzích.

První české zlaté mince se začaly razit roku 1325. O rovných 700 let později připomíná vznik florénů Jana Lucemburského majestátní mince České mincovny vyražená z jedné poloviny kilogramu ryzího stříbra.

Když vrahův nůž ukončil život posledního panovníka z dynastie Přemyslovců, rozpoutal se boj o český trůn. Jeho vítězem se stal Jan Lucemburský, ale mnoho důvodů k radosti neměl. Králem se stal v pouhých čtrnácti letech, zdědil dluhy a odbojnou zemi a manželkou se mu stala sebevědomá Eliška Přemyslovna, která se snažila obnovit vládu v duchu svého rodu. Jan patřil mezi pravé středověké rytíře, kteří byli udatní, šlechetní a zároveň nesměli šetřit penězi. „Kdyby se, věřte, případ stal, že by měl ráno sto tisíc, večer už nebude mít nic, neboť vše rozdá armádě a bez krejcaru odejde. Když bohatství jej uvítalo, v městě, tu pokaždé se stalo, že utrácel a rozdával, až neměl, co by komu dal,“ napsal básník Guillaume de Machaut. Kutnohorské doly sice českému králi poskytovaly dostatek stříbra, ale pokud chtěl skutečně oslnit, potřeboval zlaté mince. Těmi se v Evropě na začátku 14. století mohla chlubit jen ta nejvýznamnější obchodní centra a ctižádostivý Jan za nimi nechtěl zůstat pozadu. Inspirován mincemi italské Florencie začal razit první českou zlatou minci – takzvaný florén. Florény se neplatilo někde na tržišti. Sloužily zejména pro účely mezinárodního obchodu a zároveň byly reprezentativním symbolem – měly dávat na odiv, jak je Jan Lucemburský mocný, vlivný a bohatý. Mnoho jich bohužel nevzniklo, protože v českých zemích byl nedostatek zdrojů zlata. Vysoká kvalita florénů navíc vedla k tomu, že se ztrácely z oběhu – byly taveny a ukrývány.

Akademický sochař Zbyněk Fojtů věnoval averzní stranu medaile portrétu Jana Lucemburského z profilu. „Vycházel jsem z portrétu od Petra Parléře z ochozu katedrály svatého Víta, který jsem doplnil královskou pečetí,“ vysvětluje medailér. Reverzní strana předkládá další pečeť Jana Lucemburského – tentokrát jezdeckou –, kterou překrývá dvojice florénů. Texty na averzu uvádějí královo jméno JAN LUCEMBURSKÝ a životní letopočty 1296–1346. Reverz pak nese jubilejní text 700. VÝROČÍ ZAHÁJENÍ RAŽBY PRVNÍCH ZLATÝCH ČESKÝCH MINCÍ.

Majestátní mince vychází v nákladu, který čítá pouhých 150 kusů. Každý exemplář je číslovaný na hraně.

Zdroj: Internetové stránky ČM a.s.