2024 - Stříbrná medaile Řád německých rytířů - Řád templářů

Stříbrná medaile Řád templářů - Řád německých rytířů - rok 2024

Autor : Vitanovský Michal, Ak. soch

Materiál : stříbro - Ag 999

Hmotnost : 42 g

Průměr : 50 mm

Provedení : Proof

Hrana : hladká s popisem

Náklad : 500 ks

Emise :  říjen 2024

Ražba : Česká Mincovna a.s.

Stříbrná medaile je opatřena ochrannou plastovou kapslí a uložena do šedého papírového blistru.

Prostřednictvím stříbrných medailí České mincovny připomíná Michal Vitanovský osudy slavných rytířských řádů. Tento akademický sochař je tím nejpovolanějším – sám je totiž držitelem Záslužného kříže Božího hrobu a Maltézského záslužného řádu. Čtvrtou emisi věnoval Řádu německých rytířů.

Léta Páně 1190, za třetí křížové výpravy, kupci z Brém a Lübecku založili polní špitál v obléhaném Akkonu. Zdejší bratrstvo, které pečovalo o nemocné křesťanské poutníky, pak podporovali němečtí velmoži i sám papež, který ho pověřil bojem proti pohanům. Tak se po vzoru templářů a johanitů zrodil Řád německých rytířů. Jeho členové se podíleli na tažení ve Svaté zemi, ale pověst obávaných válečníků – bojovných, pevné kázně a zcela oddaných Bohu – získali až později. Když křesťanské státy na Blízkém východě padly a křižáci se museli stáhnout, němečtí rytíři začali odpovídat na výzvy evropských panovníků. Ti je zvali do svých držav, aby jim pomohli v boji proti jinověrcům. Nejprve se vypravili do Sedmihradska s cílem chránit východní hranici uherského království před útoky kočovných Kumánů. V boji byli úspěšní, ale zároveň se projevily jejich nemalé ambice, když se bráněné území pokusili uzurpovat pro sebe. Přestože je uherský král za tuto troufalost vyhnal, vzápětí byli povoláni do Polska. Zde se Řád německých rytířů postavil pohanským pobaltským kmenům – zejména Prusům, kteří při svých nájezdech nebrali ohled ani na kostely a kláštery. Spojil se s Řádem mečových rytířů a Prusko navzdory silnému odporu zcela opanoval. Ve strategické oblasti, která se nacházela v blízkosti Baltského moře a jeho obchodních tras, pak vznikl mocný, dobře organizovaný a hospodářsky prosperující stát Německého řádu. Následovaly výpady do dnešního Lotyšska, Estonska, Litvy a pravoslavných ruských knížectví. Řád se těšil přízni západní Evropy a na jeho území proudily zástupy osadníků, kteří Pobaltí postupně germanizovali. Členy řádu se přitom nestávali jenom Němci a šlechtici. Německým rytířem se mohl stát takřka kdokoli, kdo pocházel z německých zemí nebo ovládal německý jazyk. Služba řádu navíc mohla být i dočasná, což pro mnohé západní šlechtice představovalo jedinečnou příležitost, jak získat bojové zkušenosti či válečnou kořist…

Zdroj: Internetové stránky ČM a.s.