Hrad Kost - zlatá mince z cyklu Hrady České republiky -...

Hrad Kost - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Špičková kvalita (Proof)

Nominální hodnota : 5.000 Kč

Autor : akademický sochař Zbyněk Fojtů

Materiál : zlato - Au 999,9

Průměr : 28 mm

Síla : 1,9 mm

Ryzí hmotnost : 1/2 oz

Hrubá hmotnost : 15,55 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 8.200 ks

Emise : 31. květen 2016

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

Na lícní straně mince je v horní polovině mincovního pole kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku ve štítech. Uprostřed je český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je vyobrazen portál dveří do hradní kaple. Uvnitř portálu ve spodní polovině mincovního pole je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, název cyklu „HRADY“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince.

Na rubové straně mince je vyobrazen hrad Kost. Při horním okraji mince jsou iniciály autora mince, akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny kompozicí písmen „F“ a „Z“, následuje text „HRAD“ „KOST“ a ročník ražby „2016“, které jsou odděleny tečkami.

Hrad Kost

    Nejzachovalejší hradní komplex na území České republiky se nachází na katastrálním území obce Podkost nedaleko Jičína. Přestože byl hrad v polovině 50. let 20 století rekonstruován, jeho podoba se od doby jeho vzniku prakticky nezměnila. Hradu dominuje pětipatrová lichoběžníková Bílá věž a menší válcová věž Lidomorka. Součástí areálu hradu je dále původní hradní palác a později vystavěný renesanční Bibrštejnský a Lobkovický palác.

    Zakladatelem hradu byl Beneš z Vartemberka, který si nechával říkat Benesius di Costi. Jako majitel soboteckého panství se rozhodl vybudovat sídlo, které bude bezpečné a nedobytné. Pro jeho zřízení si proto vybral místo na skále v lesích, které je viditelné až v poslední chvíli. Po Benešově smrti se majitelem Kosti stává jeho syn Petr, který pracoval jako hofmistr u dvora Karla IV. Díky tomu měl dostatek financí, aby celkově přestavil dřevěnou tvrz na kamenný hrad. Roku 1414 získal hrad Mikuláš Zajíc z Házmburka a jeho potomci ho vlastnili prakticky celé 15. století. Poté, co Kost krátce vlastnil rod Šelmberků, připadla rodu Bibrštejnů, kteří nechali postavit nový obytný palác s výhledem do údolí. Po vymření Bibrštejnů se majitelem stává Kryštof Popel z Lobkovic, který nechal přistavět pivovar, Lobkovický palác a další hospodářské budovy. Jeho syn, Oldřich Felix, byl posledním majitelem, který na Kosti pobýval jako na svém sídelním hradě.

    V průběhu dalších staletí se majitelé často střídali a na hrad přijížděli prakticky pouze kontrolovat chod panství. Kost krátce vlastnil Albrecht z Valdštejna, který plánoval velkorysou přestavbu, k ní však nedošlo, jelikož byl roku 1634 zavražděn. Za panství Černínů dochází k další přestavbě hradu a Kost je využívána jako centrum hospodářství celého panství. Poté přešla do rukou Václava Kazimíra Netolického z Eisenberka a následně rodu Vratislavů z Mitrovic, kteří si ke jménu přidávají přídomek Netolický. Posledními majiteli se stali zástupci italského rodu dal Borgo, opět s přídomkem Netolický. V roce 1948 došlo k zestátnění hradu a během komunistické vlády byl hrad přeměněn na muzeum gotického a renesančního umění.

    Po roce 1989 byl majetek vrácen v restituci, nikoli však poslední majitelce Anně Marii dal Borgo, ale jejímu manželovi Norbertu Kinskému, který majetek přepsal na své syny Giovanniho a Pia.

    Významu hradu Kost se věnovala i dvoudílná kniha historika Josefa Pekaře nazvaná Kniha o Kosti.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB