Hrad Bouzov - zlatá mince z cyklu Hrady České republiky -...

Hrad Bouzov - zlatá pamětní mince z cyklu Hrady České republiky - Špičková kvalita (Proof)

Nominální hodnota : 5.000 Kč

Autor : MgA. Josef Oplištil

Materiál : zlato - Au 999,9

Průměr : 28 mm

Síla : 2,15 mm

Ryzí hmotnost : 1/2 oz

Hrubá hmotnost : 15,55 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 7.400 ks

Emise : 30. květen 2017

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

Na lícní straně mince je zobrazen detail hradní zdi s arkádou. Pod oblouky jsou zavěšeny prapory s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince „5 000“ se zkratkou peněžní jednotky „Kč“ a název cyklu „HRADY“. Jednotlivá slova a označení jsou oddělena tečkami. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna pod hradní zdí.

Na rubové straně mince je zobrazen hrad Bouzov s částí vstupního mostu a hradeb. V neuzavřeném opisu při horním okraji je text „HRAD BOUZOV“, ročník ražby „2017“ a následují iniciály autora mince MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny spojenými písmeny „J“ a „O“. Jednotlivá slova a označení jsou oddělena tečkami.

Hrad Bouzov

V současné době je jeden z nejromantičtějších a nejnavštěvovanějších hradů na našem území. Původně gotický hrad bergfritového typu1 byl postaven na přelomu 13. a 14. století, prvním písemně doloženým majitelem byl Búz z rodu pánů z Búzova. V průběhu 14. století změnil hrad několikrát majitele, a také svoji podobu. Například na jižní straně byl postaven kamenný obytný palác a kolem hradu vybudován předhradní prostor s hospodářskými budovami obehnaný příkopem a valem.

Roku 1396 přešel hrad od markraběte Jošta do majetku pánů z Kunštátu. V té době také došlo k jeho největšímu rozkvětu. Byla posílena jeho obranyschopnost novou souvislou hradbou a kolem samotného hradu byla postavena parkánová zeď. Od roku 1408 Bouzov střídavě vlastnili příslušníci různých českých a moravských šlechtických rodů. Koncem 16. století hrad vyhořel a z důvodu finančních problémů tehdejších majitelů zůstal téměř 20 let neobydlen. Během třicetileté války byl využíván jako pevnost a vězení pro švédské zajatce.

V první polovině 17. století rod Oppersdorfů zahájil rozsáhlejší přestavbu v renesančním slohu. Nicméně velmi zadlužené panství bylo v roce 1696 prodáno Řádu německých rytířů, kteří na hradě nepobývali a nechali ho z velké části zchátrat.

Dnešní romantickou podobu s mnoha cimbuřími, střílnami a arkýři získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895 – 1910, o kterou se zasloužil a kterou také celou financoval arcivévoda Evžen Habsburský, pozdější velmistr Řádu. Projekt na celkovou rekonstrukci hradu připravil podle představ arcivévody profesor mnichovské techniky Georg von Hauberisser. Po rozsáhlých přípravách byly strženy zříceniny severního křídla, místo kterých byl vystavěn nový dvoupatrový palác. V jeho prostorách byl na místě původního pozdně gotického sálu vybudován rytířský sál, který je bohatě vyzdoben malbami. Také palác na jižní straně, původně postavený rodem Oppersdorfů, byl zcela zbořen a nově vystavěn na původním půdorysu. Zachována zůstala pouze hladomorna z druhé poloviny 15. století. Další objekty hradu zůstaly zachovány a byly velmi citlivě opraveny z hlediska historické věrohodnosti, nenásilně se zde prolíná několik stavebních slohů, především gotika a renesance.

Na hradním nádvoří byla na místě hradní kuchyně v roce 1900 vystavěna novogotická kaple, ve které jsou uloženy náhrobky řádových mistrů ze 14. až 16. století. Vnitřní vybavení hradu pochází především ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského a také z majetku Řádu německých rytířů. V roce 1939 byl hrad zkonfiskován nacisty a sloužil jako skladiště zabaveného majetku. Do vlastnictví státu přešel Bouzov v roce 1945, v roce 1999 byl prohlášen národní kulturní památkou a v současné době je spravován Národním památkovým ústavem. Řád německých rytířů, nyní Německý řád, se snaží o navrácení hradu Bouzov do svého vlastnictví.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB