2021 - Zlatá pamětní mince kněžna Ludmila - Proof

Zlatá pamětní mince vydaná k 1.100 výročí úmrtí kněžny Ludmily - Proof

Nominální hodnota : 10.000 Kč

Autor : ak. soch. Zbyněk Fojtů

Materiál : zlato - Au 999,9

Průměr : 34 mm

Síla : 2,4 mm

Ryzí hmotnost : 1 oz

Hrubá hmotnost : 31,107 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 8.500 ks

Emise : 14. září 2021

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

Ludmila, česká kněžna a světice

Ludmila,  narozena  okolo  roku  860,  byla  dcera  Slavibora, velmože z hradu Pšov (pozdější Mělník),  podle  některých  pramenů  knížete srbského.  Asi roku 874/875  byla  provdána za českého knížete Bořivoje. Neznámo kdy se stala křesťankou (je možné, že byla pokřtěna spolu s Bořivojem v roce 883 – Kosmas a podle něho další prameny tvrdí, že Bořivoje pokřtil biskup  Metoděj  za  časů  krále  Svatopluka  v roce  894;  v té  době  však  Metoděj  již  nežil a Svatopluk  v roce 894 zemřel).

Podle pozdějších legend měli Břetislav s Ludmilou tři syny a tři  dcery,  ale  prameny  jsou  doloženi  pouze  dva  synové,  Spytihněv  a  Vratislav. Po Bořivojově  smrti  (asi roku 888/889)  žila Ludmila pravděpodobně  většinou  na  hradě Tetíně. Přežila oba své syny. Po Vratislavově smrti 13. února 921 se ujala i poručnické vlády nad nedospělým  následníkem  Václavem.  To vedlo k ostrému  konfliktu  se  snachou Drahomírou, která si oprávněně nárokovala poručnickou vládu nad svým synem. Po několika měsících  dala  Drahomíra  Ludmilu  zavraždit  (15.  září  921). Pozdější  legendy  líčí  tento konflikt jako spor mezi „pohankou“ Drahomírou a křesťankou Ludmilou. Ludmila pak měla zemřít jako mučednice pro křesťanskou víru. Tento důvod není pravděpodobný již proto, že nebylo  možné,  aby  křesťanský  kníže  měl  za  manželku  „pohanku“,  takže  i  Drahomíra musela  být křesťanka.  Podle  pozdější  tradice  měla  být  Ludmila  vychovatelkou  kněžice Václava, což ovšem je asi fikce pozdějších legendistů, kteří tak chtěli zdůraznit důvěrný vztah mezi  oběma  světci.  Pozdní  verze  staroslověnské  legendy  tvrdí,  že  dala  Václava  učit „slovanským knihám“, což také není pravděpodobné. Rovněž údaje o politickém pozadí sporu obou kněžen jsou pouze hypotézou. 

Ludmila vstoupila do historie především jako mučednice pro víru. V tomto  duchu  jsou  také formulovány její „životy“ (legendy). Protože středověký světec-mučedník měl prolít krev, prosila  prý  Ludmila  své  vrahy  Tunnu  a  Gomona,  aby  jí  uťali  hlavu.  Ti  ji  však  uškrtili provazem nebo závojem. Ludmila byla pochována na Tetíně. Nad jejím hrobem prý docházelo k zázrakům, proto ji dal Václav převézt na Pražský hrad a pochovat v kostele sv. Jiří. Podle Kristiánovy legendy chtěla Drahomíra zabránit uctívání Ludmily, proto prý dala nad jejím hrobem na Tetíně postavil kostel  sv.  Michala,  aby byly  případné zázraky  přičítány  tomuto  světci. Dnešní  kostel sv.Michala  na  Tetíně  pochází  asi  z 20.  let  13.  století.  První ludmilská  legenda  vznikla v sedmdesátých letech 10. století pro klášter sv. Jiří, zřejmě z popudu první abatyše Mlady. V klášteře sv. Jiří se také vyvinul lokální kult, který se od 12. století začal prosazovat v celé diecézi.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB