2021 - Sada čtyř stříbrných dukátů Kronika České republiky -...

Dukátové medaile

Téma dukátu bylo autorovi Asamatu Baltaevovi v jistém smyslu velmi blízké. Sice ve své době neutíkal z rozpadající se země, ale změna lokality a náhled na ruskou kulturu zvenčí v něm vyvolaly inspiraci k vytvoření návrhu medaile. Po detailním zkoumání tématu si ke zpracování vybral čtyři atributy: orlici Ruského impéria, vlajku se třemi pruhy, kterou měli v odznaku uprchlíci z Ruska, mapu Československa a lipové listy. Útěk Rusů z impéria a přijetí Československou republikou znázornil pomoci pruhů na reverzní straně. Pruhy vycházejí z rozpadající se orlice a míří do mapy. Dále se tento prvek objevuje na averzní straně kolem Lva a kopíruje spodní část štítu. Sjednocením pruhů a štítu chtěl vyobrazit spojení Čechoslováků a Rusů. Na obou stranách jsou vyobrazené lipové listy a kromě významu státní symboliky vyzařují i hodnoty klidu a míru, za nimiž uprchlíci přicházeli do Československa.

Po konci 1. světové války hrozilo ve Střední Evropě nebezpečí lokálního vzplanutí konfliktu. Po rozpadu Rakouska-Uherska vznikly malé nezávislé státy, jež se cítily ohroženy od dvou zemí, které jediné měly v minulosti výsadu být uváděny v názvu říše Habsburků. Proto Francie iniciovala mezinárodní obranný pakt tří zemí, Československa, Rumunska a Jugoslávie nazvaný Malá dohoda. Trval v období 1921–1939. Dvoudukát ke stému výročí vzniku Malé dohody navrhl ak. sochař Michal Vitanovský tak, aby vyváženě reflektoval historickou realitu. Scénář averzu byl víceméně daný. Na reverzu se uplatnilo heslo spojenců V SJEDNOCENÍ SÍLA a architektonické dominanty tří hlavních měst zemí paktu. Ty jsou ohraničeny vzájemně propojenými kruhy symbolizujícími jednotu a provázanost. Československo bylo vůdčí silou paktu, což bylo dané i úrovní jeho ekonomiky a zbrojního průmyslu. Na rozdíl od svých dvou spojenců si také udrželo demokratický režim až do začátku 2. světové války.

Averz pětidukátu od ak. sochaře Zbyňka Fojtů zdobí portrét Karla Čapka, autora světoznámé divadelní hry RUR. Spisovatel si pro tuto hru vybral námět, který je čím dál víc aktuální, a geniálně toto téma zpracoval. Kompozici s portrétem a prvorepublikovým malým státním znakem doplňuje obdélníkový výřez, který má symbolizovat jeviště divadla. Reliéf je doplněn textem PRVNÍ REPUBLIKA a letopočty 1921 a 2021, u portrétu je jméno KAREL ČAPEK. Reverz autor vybíral z několika variant grafických návrhů, zvažoval použít detail z originálu plakátu k prvnímu představení v Klicperově divadle. Nakonec pro reliéf této strany pětidukátu zvolil figurální motiv s herci, kteří mají na sobě originální kostým robotů. Čerpal z jediné dochované fotografie z tohoto představení. Postavy jsou zachyceny v mírně strnulém postoji – tak si herci zřejmě představovali pohyby těchto nových bytostí. Kompozice je opět doplněna obdélníkovým výřezem, výrazným názvem hry RUR a textem PREMIÉRA V HRADCI KRÁLOVÉ a datem 2.1. 1921.

Na averzní straně desetidukátu ak. sochaře Vladimíra Oppla je v horní části zobrazen motiv legionářů z pomníku na pražském náměstí Pod Emauzy od Josefa Mařatky. Pylon tohoto pomníku daroval Obci legionářské T. G. Masaryk. Jde vlastně o část obelisku, jenž stojí na Pražském hradě, a který se při transportu z Mrákotína do Prahy zlomil. Dole ve střední části je umístěn legionářský odznak, jehož autorem je Otto Gutfreund, sám legionář, který sloužil ve Francii v rotě Nazdar. Tento odznak dodnes používá Československá obec legionářská jako svoje logo. Po stranách Gutfreundova odznaku je averz a reverz válečného kříže – vojenského vyznamenaní 1914–1918, jehož autory jsou František Kupka a Emil Purghart, též legionáři. Na straně rubové jsou v opisu Masarykova slova. Masaryk legionáře ctil a podporoval je, legionáři zas Masarykovi říkali „tatíček“.