2006 - Zlatá mince Národní kulturní památka Klementinum v...

Zlatá mince Národní kulturní památka Klementinum v Praze (observatoř)

Nominální hodnota : 2500 Kč

Autor : Josef Oplíštil

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 22 mm

Síla : 1,65 mm

Ryzí hmotnost : 1/4 oz

Hrubá hmotnost : 7,78 g

Provedení : běžná kvalita

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 2.100 ks

Emise : 11.10.2006

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, Jablonec nad Nisou

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě !!!

Na lícní straně mince jsou barokně stylizovaná oblaka, ze kterých padají proudy deště. Na levém okraji proudů deště je označení nominální hodnoty mince "2500" stylizované do podoby rysky odměrného válce, vpravo od nich je zkratka peněžní jednotky "Kč". Nad barokními oblaky jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku. Na mezikruží je neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a názvem cyklu "KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ". Značka České mincovny je umístěnana pravém okraji mince nad barokně stylizovanými oblaky.

Na rubu mince je astronomická věž observatoře v pražském Klementinu, při jejím levém a pravém spodním okraji je ročník ražby "2006", rozdělený astronomickou věží. Z vršku věže vychází výtvarná stylizace astronomického měřícího přístroje. V levém horním okraji mince je stylizovaný přepis části zobrazení pohybu komety z knihy Tadeáše Hájka z Hájku "Descriptio cometae". Na mezikruží je opis "OBSERVATOŘ PRAŽSKÉ KLEMENTINUM". Autorem návrhu mince je pan Josef Oplištil, jeho autorská značka, spojená písmena "OJ", je umístěna v pravém horním okraji mince.

Národní kulturní památka Klementinum - observatoř

    Součástí Národní kulturní památky Klementinum je i observatoř umístěná v astronomické věži, která byla postavena pravděpodobně roku 1722 nad nárožím letního refektáře a barokní knihovny. Původním účelem věže, jejímž projektantem byl patrně Kilián Ignác Dientzenhofer, byla vyhlídka. V polovině 18. století se však zásluhou jezuity Josefa Steplinga, výborného matematika a fyzika, změnila na hvězdárnu a meteorologickou observatoř, vybavenou řadou přístrojů k nejrůznějším měřením a pokusům. J. Stepling zřejmě započal roku 1752 i s pravidelným měřením teploty, tlaku vzduchu a množství srážek. V této činnosti pokračovali i jeho následovníci, především jeho žák Antonín Strnad, který od roku 1775 vedl podrobné deníky meteorologických údajů.

    Podrobnosti o astronomických měřeních se bohužel nezachovaly, ve věži nezůstaly až na výjimky ani žádné původní přístroje. Většina jich byla v polovině 20. století předána Astronomickému ústavu ČSAV a Národnímu technickému muzeu. Až do roku 1928 však to byla jediná observatoř v Čechách.

    Astronomická věž sloužila nejen jako hvězdárna a meteorologická observatoř, ale i k měření času. V jejím prvním podlaží je tzv. meridiánová síň, vybudovaná na principu slunečních hodin, ovšem neobyčejně přesných. V podlaze a na zdi je kameny vyznačen poledník, nad nímž je natažena tenká struna. V poledne prochází průzorem okenice sluneční paprsek, který ukáže "pravé" poledne. Kdysi byl tento okamžik signalizován z ochozu věže praporem dělostřelcům na Hradčanech, kteří pak poledne oznámili obyvatelům Prahy výstřelem.

Zdroj : webové stránky ČNB