2008 - Zlatá mince Národní kulturní památka řetězový most ve...

Zlatá mince Národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci

Nominální hodnota : 2500 Kč

Autor : Luboš Charvát

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 22 mm

Síla : 1,6 mm

Ryzí hmotnost : 1/4 oz

Hrubá hmotnost : 7,78 g

Provedení : běžná kvalita

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 3.100 ks

Emise : 14.5.2008

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, Jablonec nad Nisou

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě !!!

Na lícní straně mince je zobrazen boční pohled na řetězový most ve Stádlci a nad ním jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku. Při levém, horním a pravém okraji mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Při levém a spodním okraji mince se nachází název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při pravém okraji mince je umístěno označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Značka České mincovny je umístěna pod zkratkou peněžní jednotky. Celý obvod lícní strany mince je lemován perlovcem.

Na rubové straně mince je čelní pohled na řetězový most ve Stádlci. Nad předním pylonem mostu je uveden římskými číslicemi letopočet dokončení mostu „MDCCCXLVIII“. Při horním a spodním okraji mince je neuzavřený opis „ŘETĚZOVÝ MOST VE STÁDLCI“. Letopočet ražby „2008“ se nachází při spodním okraji mince nad slovy „VE STÁDLCI“. Autorem výtvarného návrhu mince je pan Luboš Charvát. Jeho iniciály, stylizovaná spojená písmena „LCH“, jsou umístěny vedle levého okraje pylonu.

Národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci

    Řetězový most nedaleko vesnice Stádlec na Táborsku je nejen jedním z posledních řetězových mostů na našem území, ale je také posledním zachovalým empírovým mostem v celé Evropě. Předchůdcem řetězového mostu ve Stádlci byl řetězový most, který byl od roku 1847 umístěn přes Vltavu v Podolsku nedaleko Písku. Podolský most vznikl podle projektu Bedřicha Schnircha a byl funkční až do roku 1960. V souvislosti s dokončením stavby Orlické přehrady, která by jej celý zatopila, se rozhodlo o jeho rozebrání a opětovném vybudování na jiném místě. Nejvhodnější místo bylo nalezeno v údolí řeky Lužnice v blízkosti vesnice Stádlec. Na tomto místě do té doby fungoval pouze brod a přívoz a stavba nového mostu byla tedy pro okolní dopravu velkým přínosem. Obnovení starého podolského mostu se ukázalo jako velmi složitý úkol. Most musel být celý rozebrán a znovu složen, přičemž v původní podobě tvořilo podolský most 2000 kamenných kvádrů a 1100 ocelových částí.

    Základem nosné konstrukce mostu jsou čtyři řetězy, které jsou uspořádané do dvou dvojic a které jsou uložené na dvou kamenných pylonech o výšce 10 metrů. Řetězy jsou uloženy v pylonech na kluzných ložiscích a jejich konce jsou ukotveny do čepů uložených v hácích osmi železných kotevních desek. Aby se pylony později lépe sestavovaly dohromady, byly při jejich rozebírání kamenné bloky číslovány, a to vždy jeden bílou barvou arabskými číslicemi a druhý červeně číslicemi římskými. Avšak během deseti let, kdy byly dočasně uskladněny, se některé číslice smyly, některé železné části řetězů chyběly nebo byly poškozeny, a to podstatně ztížilo obnovu mostu. Celkem 14 tun železných částí mostu muselo být pořízeno nově a musely být pořízeny také některé nové kamenné bloky. Během rozebírání a obnovování mostu se po určitou dobu uvažovalo i o jeho zkrácení z původních 90 na pouhých 60 metrů, avšak nakonec byl vystavěn do délky 157 metrů a šířky šest metrů. Doprava přes most byla zahájena v roce 1974. Most je určen nejen pro pěší, ale i pro přejezdy automobilů, jejichž hmotnost, stejně jako jejich rozteč, je však omezena. Roku 1959 byl most prohlášen za Národní kulturní památku.V současné době probíhají na mostě rekonstrukční práce, které jsou zároveň spojeny s protipovodňovými opatřeními.

Zdroj : webové stránky ČNB