2005 - Pamětní stříbrná mince Bitva u Slavkova, b.k.

Pamětní stříbrná mince vydaná k 200. výročí bitvy u Slavkova - Běžná kvalita (standard)

Hodnota : 200 Kč

Autor : ak. soch. Zbyněk Fojtů

Materiál : 900 Ag, 100 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,3 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 11.800 ks

Emise : 16. listopad 2005

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna v Jablonci nad Nisou

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

Tuto minci nabízíme také v Proof kvalitě !!!

V levé a spodní části mezikruží je na lícní straně dvousetkoruny umístěn v neuzavřeném opisu název státu "ČESKÁ REPUBLIKA", v horní části mezikruží je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč" a vpravo od něj značka mincovny. Jednotlivé texty jsou z obou stran ohraničeny tečkami. Ve středu dvousetkoruny jsou umístěna heraldická zvířata ze státního znaku České republiky ve štítech (moravská orlice vlevo, český lev nahoře uprostřed, slezská orlice vpravo pod ním), které částečně přesahují na mezikruží, a Mohyla míru.

Na rubu mince je v horní části mezikruží opis "SLAVKOV AUSTERLITZ", ve spodní části letopočty "1805" a "2005". Podobně jako na lícní straně jsou letopočty ohraničeny tečkami, tečka je i mezi slovy názvu místa bitvy. Ve středu dvousetkoruny jsou na pozadí dobové mapy bojiště umístěny znaky tří císařů (zleva znak francouzského císaře Napoleona, znak rakouského císaře Františka I., znak ruského cara Alexandra I.) ve stejným štítech jako heraldická zvířata na líci. Štíty se znaky rovněž částečně přesahují na mezikruží. Při horním okraji středu dvousetkoruny jsou iniciály autora výtvarného návrhu.

Bitva u Slavkova

    Bitva u Slavkova, zvaná též bitva tří císařů, neboť se jí osobně zúčastnil nejen císař Napoleon I., ale i rakouský monarcha František I. a ruský car Alexandr I., začala v pondělí 2. prosince 1805 asi v pět hodin ráno útokem armády 3. koalice a skončila výrazným vítězstvím francouzského vojska kolem 16. hodiny odpolední. Poměr sil přitom hovořil ve prospěch koaliční armády. Bitvy se zúčastnilo přibližně 90.000 mužů na straně rakousko-ruské koalice, z nichž více než tři čtvrtiny tvořila vojska ruská, a 75.000 vojáků na straně francouzské; ta měla i zhruba o třetinu méně děl. Rakouští generálové, kteří koaličním sílám veleli, předpokládali, že zaútočí na zdánlivě slabším francouzském pravém křídle a postupně nepřítele obklíčí. Nepočítali však s Napoleonovým záměrem odlákat hlavní síly nepřítele z Prateckých výšin a pak je obsadit, což se mu zdařilo. Byla to jedna z největších Napoleonových bitev s velmi významnými důsledky. Spojenecká armáda ztratila kolem 25.000 mužů (13.000 padlých a 12.000 zajatců), napoleonská necelých 10.000, třetí koalice se rozpadla. V Bratislavě byl na sv. Štěpána podepsán mezi Rakouskem a Francií mír - Rakousko se ve prospěch vítěze vzdalo Dalmácie a držav v Itálii a Bavorsku, které u Slavkova bojovalo po boku Francie, odstoupilo Tyrolsko a Vorarlbersko.

V letech 1909-12 byl na místě nejprudších bojů na prateckém návrší postaven podle návrhu architekta Josefa Fanty památník obětem bitvy nazvaný Mohyla míru. Počátkem prosince se každoročně na bojišti a v jeho okolí konají vzpomínkové akce, jejichž součástí je i rekonstrukce bitvy pod pahorkem Santon (původně Padělek), který byl hlavním opěrným bodem francouzské armády.

Zdroj : internetové stránky ČNB