2006 - Pamětní stříbrná mince Matěj Rejsek, Proof

 Pamětní stříbrná mince vydaná k 500. výročí úmrtí Matěje Rejska - Špičková kvalita (Proof)

Hodnota : 200 Kč

Autor : ak. sochař Zbyněk Fojtů

Materiál : 900 Ag, 100 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,4 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 6.500 ks

Emise : 21. červen 2006

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna v Jablonci nad Nisou

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazena Rejskova kazatelna z kostela sv. Vavřince v Kaňku. Při levém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis s názvem státu "ČESKÁ REPUBLIKA', při pravém spodním okraji rovněž v neuzavřeném opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč'. Při pravém horním okraji je značka mincovny, která dvousetkorunu razila.

Na rubu dvousetkoruny je autoportrét Matěje Rejska z Prašné brány v Praze. Při levém a spodním okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis "MATĚJ REJSEK 1506 - 2006'. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Zbyněk Fojtů, jeho autorská značka, spojená písmena "FZ', je umístěna při pravém horním okraji dvousetkoruny.

Matěj (Matyáš) Rejsek

(asi 1445 Prostějov - 1. 7. 1506 Kutná Hora)

    Kameník - samouk, stavitel a dekoratér Matěj Rejsek se narodil v Prostějově pravděpodobně roku 1445. Jeho jméno, či spíše přezdívka Rejsek nebo Rysek, údajně vzniklo od toho, že uměl dobře "raysovati" (rýsovat resp. kreslit). V roce 1469 se stal bakalářem na Týnské škole na Starém Městě pražském a pak i jejím správcem. Později školu opustil a vstoupil do staroměstského kamenického cechu. V letech 1476 se začal podílet na stavbě Prašné brány (původně Nová věž) a o dva roky později ji zcela převzal. Na památku svého působení na tomto díle zanechal nápis "Raysek de Prostieyov Baccalareus Pragensis 1477" a svůj autoportrét - bustu nad obloukem (ze strany Celetné ulice). Když král Vladislav Jagellonský přesídlil na Pražský hrad, byly práce na věži zastaveny a obnoveny až roku 1592. Prašná brána, která byla na přelomu 17. a 18. století přeměněna na skladiště střelného prachu (odtud současný název), prošla ovšem několika pozdějšími přestavbami a úpravami; v Rejskově době byla postavena jen pod ochoz. Po zastavení prací byl Rejsek povolán do Kutné Hory, kde po smrti předchozího mistra pokračoval v dostavbě katedrály sv. Barbory. Dokončil horní část triforia a klenbu chóru. V roce 1506 však Rejsek v Kutné Hoře zemřel a v chrámu sv. Barbory byl i pochován.

Většina Rejskových prací měla spíše kamenický charakter. Ve svém díle vycházel z parléřovské tradice a byl především skvělým dekoratérem. K jeho nejvýznamnějším a nejkrásnějším dílům patří kromě Prašné brány a chrámu sv. Barbory baldachýn v Týnském chrámu v Praze a také kazatelny v kostele sv. Vavřince v Kaňku u Kutné Hory a v kostele sv. Bartoloměje v Rakovníku. Rejsek se podílel i na stavbě resp. přestavbě a výzdobě několika domů v Kutné Hoře a v Praze (např. dům U anděla a dům U zlatého jednorožce na Starém městě v Praze). Z jeho dílny pochází velmi pravděpodobně i kamenná kašna v Kutné Hoře (této kašně byla věnována jedna ze zlatých mincí z cyklu Deset století architektury). Byl pravděpodobně i autorem původní plastiky Rolanda na Karlově mostě (dnes Bruncvík), která byla na konci třicetileté války při bojích se Švédy na Karlově mostě silně poškozena. Její torzo je dnes uloženo v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti; nová socha je volnou rekonstrukcí té původní.

Zdroj : internetové stránky ČNB