2002 - Zlatá mince Renesance - zámek v Litomyšli, Proof

Zlatá mince Renesance - zámek v Litomyšli, Špičková kvalita (Proof)

Nominální hodnota : 2000 Kč

Autor : ak. soch. Jiří Věneček

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 20 mm

Síla : 1,4 mm

Ryzí hmotnost : 1/5 oz

Hrubá hmotnost : 6,22 g

Provedení : špičková kvalita

Hrana : hladká

Limitovaný náklad : 3.300 ks

Emise : 25.09.2002

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna , Jablonec nad Nisou

Zlatá mince je uložena v ochranné plastové kaplsli a následně v červené krabičce s logem České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!

Na lícní straně je v horní části mincovního pole umístěna volná kompozice stylizovaných heraldických zvířat ze zemských znaků, českého lva, moravské a slezské orlice. Český lev je uprostřed mezi oběma orlicemi. Název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" je v řádku pod heraldickými zvířaty. Ve spodní části mincovního pole je zobrazena mořská panna ze sgrafita na fasádě litomyšlského zámku. V neuzavřeném opisu při levém a pravém okraji mince je text "DESET STOLETÍ ARCHITEKTURY" a při spodním okraji mince pod mořskou pannou označení nominální hodnoty mince "2000 Kč".

Ústředním motivem rubové strany je vyobrazení zámku v Litomyšli z nadhledu, doplněné při spodním okraji mince motivem gryfa na kouli z figurálního sgrafita z fasády věže zámku, při pravém horním okraji znakem rodu Pernštejnů - zubří hlavou s houžví v chřípí. Při okrajích mince je neuzavřený opis "RENESANCE LITOMYŠL ZÁMEK 2002", přičemž letopočet je od ostatního textu oddělen výraznou tečkou. Iniciály jména autora návrhu, akademického sochaře Jiřího Věnečka, jsou v levé spodní části mince pod spárem gryfa. Ražbu provedla Bižuterie Česká Mincovna, a.s. v Jablonci nad Nisou, jejíž značka je umístěna na lícní straně pod českým lvem.

Zámek v Litomyšli - renesance

    Slovanské hradiště a pohraniční hrad Slavníkovců v 15. století přestavěli Kostkové z Postupic na zámek. Z pohledu Vratislava z Pernštejna, vnuka Viléma z Pernštejna, předního šlechtice země a na tehdejší dobu vynikajícího hospodáře, byl zámek starý, malý a málo representativní. V letech 1568 - 1581 nechal zámek přestavět císařskými architekty Janem Baptistou Avostalisem a Oldřichem Avostalisem na representativní renesanční zámek. Na výzdobě zámku, (psaníčková a figurální sgrafita na fasádách a štítech s dvěma velkými bitevními scénami na hlavním nádvoří), se převážně podíleli italští mistři. Bližší podrobnosti o přestavbě zámku se nedochovaly ani v bývalém rodovém Pernštejnském archivu v Roudnici.

    Pro finanční těžkosti Pernštejnové postoupili litomyšlské panství (zámek s městem) v roce 1649 Trauttmansdorfům. Za nich došlo v zámku k barokním úpravám. V roce 1753 zámek koupili Valdštejn-Vartmberkové, za jejichž působení došlo k posledním větším úpravám. Po požáru v roce 1775 bylo mimo jiné v létech 1796 - 1797 vybudováno zámecké divadlo, jehož jedinečný soubor jevištních dekorací se dvěma malovanými oponami provedl vídeňský dvorní malíř divadelních kulis Josef Platzer. V mnoha místnostech, hlavně v I. patře, provedl v 90. letech 18. století valdštejnský malíř Dominik Dvořák klasicistní geometrické i krajinné malby. Roku 1855 koupili panství Thurn-Taxisové, kteří byli posledními majiteli litomyšlského zámku. Ten byl v roce 1962 vyhlášen národní kulturní památkou jednak pro svoji uměleckou a architektonickou hodnotu a jednak jako důkaz úcty k českému národnímu skladateli Bedřichu Smetanovi, který se 2. března 1824 narodil v zámeckém pivovaře.

Zdroj : webové stránky ČNB