Stříbrné mince České republiky roku 2011

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2011 - Stříbrná mince První dálkový let Jana Kašpara, b.k.

2011 - Stříbrná mince První dálkový let Jana Kašpara, b.k.

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí prvního dálkového letu Jana Kašpara, standard

Více informací


1 590Kč vč. DPH

1 zboží na skladě

Upozornění: poslední kus skladem!

Pamětní stříbrná mince vydaná ke 100. výročí prvního dálkového letu Jana Kašpara, standard

 

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : MgA. Josef Šafařík

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,35 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : běžná kvalita (standard)

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 7.800 ks

Emise : 27. dubna 2011

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

 

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě (Proof) !!!

 

Na líci dvousetkoruny je uprostřed mincovního pole letící letadlo Jana Kašpara. Ve spodní části mince je silueta Pardubic s dominantní Zelenou bránou, nad letadlem silueta Hradčan. Mincovní pole je vlevo, vpravo a pod vyobrazením letadla vyplněno mraky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ v negativním písmu je nad vyobrazením letadla. Označení nominální hodnoty mince „200 Kč“ je uvedeno nad siluetou Pardubic. Značka České mincovny je umístěna uprostřed vyobrazení siluety Pardubic.

Na rubu dvousetkoruny je vrtule letadla v rozfázovaném pohybu. Po obvodu mince je text „PRVNÍ DÁLKOVÝ LET JANA KAŠPARA“ ztvárněný v negativním písmu.. Mezi textem a vyobrazením vrtule jsou letopočty „1911“ a „2011“ opět v negativním provedení. Pod pravou částí vrtule jsou umístěny iniciály autora dvousetkoruny MgA. Josefa Šafaříka.

 

 

První dálkový let Jana Kašpara

    Konec prvního desetiletí 20. století je neodmyslitelně spjat s počátky letectví, přesněji řečeno s prvními vzlety letadel těžších vzduchu. Stranou tehdy nezůstaly ani české země. I když se i v Praze počínaje rokem 1910 uskutečnily první ojedinělé pokusy o vzlety, skutečnou kolébkou české aviatiky se ve stejné době staly východočeské Pardubice. Celá Evropa tehdy nadšeně prožívala i první přelet kanálu La Manche, uskutečněný 25. července 1909 Louisem Blériotem letounem jeho vlastní konstrukce. Tento průkopnický čin byl i rozhodujícím impulzem, který tehdy přiměl pardubického rodáka Ing. Jana Kašpara k rozhodnutí také létat. Již na podzim 1909 proto objednal u Blériota ve Francii letoun Blériot XI. Kašpar však nechtěl čekat, než bude letadlo dodáno. Proto se spolu se svým bratrancem Eugenem Čihákem ihned pustili do stavby letadla vlastní konstrukce. Než se jim však podařilo naučit své letadlo létat, došel v dubnu 1910 do Pardubic objednaný letoun Blériot. Ihned po jeho smontování a několika spíše jen skocích do vzduchu, učinil Kašpar v sobotu 16. dubna svůj legendární první let v přímé linii, dlouhý asi 2 kilometry.

    Další úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat. Následovaly předváděcí lety v celé řadě měst, mezi kterými ale stále chybělo hlavní město Království českého, Praha. Tam se dosud žádná z dřívějších leteckých produkcí nezdařila. O to větší triumf tam zaznamenal Ing. Kašpar. Ve dnech 14. a 15. srpna 1910 předvedl Pražanům se svým Blériotem XI na Proseku dlouho očekávané první úspěšné vzlety letadla těžšího vzduchu v Praze. Úspěch to byl v tehdejší době o to větší, že tyto první vzlety uskutečnil Čech.

    V té době stavěl Kašpar v Pardubicích již i své druhé letadlo, poněkud větší než Blériot, vybavené i výkonnějším motorem. Již koncem dubna 1911 s ním vykonal první vzlety, korunované zatím i prvním meziměstským letem v Čechách z Pardubic do Chrudimi a zpět, uskutečněný 30. dubna. To vše ale byla jen předehra, která vyvrcholila památným přeletem z Pardubic do Prahy v neděli 13. května 1911. V tento den Kašpar v 6.13 hod odstartoval z pardubického cvičiště a veden železniční tratí zamířil ku Praze. Již v 6.40 hod přelétl Kolín, v 7.08 hod Český Brod, 7.29 hod Národní divadlo a po okruhu nad Lahovicemi přistál v 7.45 hod na poli poblíž chuchelského závodiště.

    V dalších letech, až do vypuknutí války, přebíral aktivitu při pořádání předváděcích letů stále více a více Kašparův bratranec Eugen Čihák. Kašparovi se již ani nezdařilo dokončit další, a jak se ukázalo, poslední jeho letoun. V roce 1913 předváděcích letů zcela zanechal a své letadlo, se kterým uskutečnil legendární přelet z Pardubic do Prahy, věnoval ve stejném roce Technickému muzeu Království českého. Kašpar se k létání nevrátil ani po válce. Zemřel na zápal plic v roce 1927 ve věku nedožitých 44 let.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.