2012 - Stříbrná mince Založení Sokola, Proof
Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí založení České obce sokolské, Proof
Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí založení České obce sokolské, Proof
Pamětní stříbrná mince vydaná ke 150. výročí založení České obce sokolské, Proof
Nominální hodnota : 200 Kč
Autor : Jaroslav Bejvl
Materiál : 925 Ag, 75 Cu
Průměr : 31 mm
Síla : 2,3 mm
Hmotnost : 13 g
Provedení : špičková kvalita(Proof)
Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *"
Limitovaný náklad : 12.200 ks
Emise : 15. únor 2012
Emitent : ČNB
Mincovna : Česká mincovna a.s.
Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí NENÍ certifikát pravosti České národní banky.
Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě !!!
Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněn současný znak Sokola, v jehož středu tvořeném písmenem „O“ je umístěn český lev. Znak Sokola je umístěn na pozadí dekoru zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny je nad písmenem „E“ ve slově „REPUBLIKA“ a je zprava a zleva ohraničená postavami cvičenců.
Na rubové straně je zobrazen motiv z praporu pražského Sokola od Josefa Mánese, který je umístěn na pozadí dekoru zobrazujícího cvičence při sokolském sletu. Po obvodu dvousetkoruny je opis „ZALOŽENÍ SOKOLA“ a letopočty „1862“ a „2012“. Autorem dvousetkoruny je pan Jaroslav Bejvl. Jeho iniciály které jsou tvořeny písmeny „J“ a „B“, se nacházejí pod levým křídlem sokola.
Sokol
(založen 16. února 1862)
Česká obec sokolská (ČOS) patří mezi nejpočetnější občanská sdružení v České republice. Členové se v jednotách věnují sportům, pohybovým aktivitám i kulturní činnosti.
Za datum založení Sokola je pokládán 16. únor 1862, kdy se v Malypetrově ústavu v Panské ulici v Praze konala ustavující valná hromada za účasti 75 delegátů. Starostou byl zvolen obchodník Jindřich Fügner (1822 – 1865), místostarostou vychovatel Miroslav Tyrš (1832 – 1884). Na zrodu nového spolku se podílely i osobnosti kulturního a politického života, například Josef Mánes, Jan Neruda, Jan Evangelista Purkyně, Karolína Světlá nebo bratři Grégrové.
Název Sokol dal spolku pedagog Emanuel Tonner, jenž se inspiroval u černohorských revolucionářů. Josef Mánes navrhl sokolský kroj (červená košile je odkaz na Garibaldiho), Josef Barák vymyslel sokolský pozdrav „Nazdar“ a Jindřich Fügner zavedl ve spolku tykání a oslovení „bratře“ a „sestro“. Autorem hesla „Tužme se“ a sokolských zásad byl Miroslav Tyrš, který sestavil i spis Základové tělocviku, v němž zveřejnil nové tělocvičné názvosloví. Sokolové vyznávali lásku k volnosti a vlasti, sílu a vytrvalost, kázeň a dobrovolnou práci a vzájemný bratrský vztah.
Již roku 1865 uspořádali Sokolové první veřejné cvičení, následující rok byl v Sokole Pražském založen Tělocvičný ústav pro hochy a dívky a o tři roky později Tělocvičný spolek paní a dívek pražských. První všesokolský slet se konal 18. června 1882 na Střeleckém ostrově za účasti 720 cvičenců a 3420 diváků. Účastníků postupně přibývalo, při X. sletu v roce 1938 cvičilo přes 348 tisíc sokolů před 2,3 miliony diváků, rekordní účast byla při poválečném XI. sletu v roce 1948 – 585 tisíc cvičících. Sokolská setkání provázely další kulturní i společenské akce a slavnostní průvody cvičenců. Další slety následovaly až v letech 1994, 2000 a 2006, při oslavách v červenci 2012 by se měl konat XV. všesokolský slet.
Od roku 1884 vznikaly první sokolské župy. Roku 1889 byla ustavena Česká obec sokolská jako vrcholný sokolský orgán a jejím prvním starostou se stal Jan Podlipný. Za první československé republiky sokolské hnutí vzkvétalo, Sokol měl přes milion členů a ČOS sdružovala 52 žup včetně Slovenska a Podkarpatské Rusi. Rokem 1948 byl Sokol začleněn v rámci sjednocené tělovýchovy do ČSTV a slety byly nahrazeny spartakiádami. Činnost Sokola nadále pokračovala zejména v masovém sportu.
Po roce 1989 došlo k renesanci činnosti, v současné době ČOS sdružuje tělocvičné jednoty ve 42 župách. Ústředí Sokola sídlí v Tyršově domě v Praze na Újezdě, otevřeném již roku 1925. Na jeho nádvoří je Tyršova socha. Sokol se snaží být moderní a reaguje i na nové trendy, o čemž svědčí např. úspěchy sportovců v akrobatickém rokenrolu. Nejvíce se však zaměřuje na program pohybových aktivit a věnuje se rekreačním sportům pro širokou veřejnost.
Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB
Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...
Only registered users can post a new comment.