2017 - Stříbrná mince Kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta -...

Pamětní stříbrná mince vydaná k 650. výročí Vysvěcení kaple sv. Václava v katedrále sv. Víta, Proof - emise listopad 2017

Nominální hodnota : 200 Kč

Autor : ak. soch. Zbyněk Fojtů

Materiál : 925 Ag, 75 Cu

Průměr : 31 mm

Síla : 2,25 mm

Hmotnost : 13 g

Provedení : špičková kvalita (Proof)

Hrana : hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *"

Limitovaný náklad : 11.600 ks

Emise : 29. listopad 2017

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna, a.s.

Každá stříbrná mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České národní banky.

Tuto minci nabízíme také v běžné kvalitě (standard) !!!

Kaple sv. Václava je bezesporu nejvýznamnějším prostorem zakomponovaným do stavby gotické katedrály sv. Víta na Pražském hradě. A nejen to – tato kaple je zcela jistě nejvýznamnějším místem a centrem Pražského hradu, Prahy samotné i celé české země. Je to místo, kde spočívají ostatky sv. knížete Václava, věčného panovníka české země a jejího dědice. Právě sem je totiž nechal přenést kníže Boleslav tři roky po Václavově smrti ze Staré Boleslavi. Sv. Václav byl tehdy pohřben v rotundě sv. Víta, kterou sám nechal za svého života zbudovat. Od té doby je místo Václavova hrobu neměnné. Na místě rotundy byla později zbudována trojlodní bazilika a tu pak ještě později nahradila gotická katedrála. K její stavbě dal podnět král Jan Lucemburský (1344 položil základní kámen katedrály). Vlastní stavbu poté realizoval jeho syn Karel IV. Způsob napojení svatováclavské kaple na celek gotické katedrály svědčí o tom, že kaple musela být stavěna v určitém předstihu.

Sv. Václav měl mít v katedrále výsadní postavení jako zemský patron, jako zakladatel prvního kostela (rotundy) sv. Víta a později jako strážce korunovačních klenotů. Kaple byla vystavěna jako překrásná relikviářová skříň nad jeho hrobem, mající výjimečné místo v Karlově koncepci celé katedrály. Měla také své nezastupitelné místo v korunovačním řádu vytvořeném samotným Karlem IV. Kaple je jednotným dílem Petra Parléře, druhého stavitele katedrály, a jeho huti, je však možné, že na její podobu měly vliv i návrhy jeho předchůdce Matyáše z Arrasu. Kaple byla slavnostně vysvěcena za přítomnosti císaře Karla IV. v r. 1367. Ideovým autorem jejího vnitřního vzhledu a uspořádání je zřejmě také sám Karel IV. Kaple je pojata jako vyobrazení nebeského Jeruzaléma podle knihy Zjevení sv. Jana. V nejnižším patře nástěnných maleb můžeme po celém obvodu kaple vidět výjevy ze života Ježíše Krista, tak jak je nacházíme popsané v evangeliu. Jim dominuje scéna ukřižování nacházející se přímo nad oltářní mensou. Ve vyšších patrech se pak nacházejí výjevy ze života sv. Václava včetně jeho mučednické smrti a následné již zmíněné translace jeho ostatků ze Staré Boleslavi na Pražský hrad.

Přicházíme-li do kaple sv. Václava, není smyslem naší návštěvy pouze zhlédnutí pozoruhodného architektonického skvostu, jímž kaple bezesporu je. V blízkosti hrobu sv. Václava si můžeme uvědomit, na jakých základech spočívá život a samotná existence našeho národa a každého jednotlivého člověka. Právě tyto základy totiž vidíme zpřítomněné v životě sv. Václava, který vyrůstal z křesťanské víry zvěstované evangeliem Ježíše Krista. To všechno nám připomínají jednotlivá vyobrazení na stěnách kaple. Nemá však zůstat jen u připomínky. Má to být naše životní realita. Text: P.

Zdroj textu či obrazové části: internetové stránky ČNB