Domovská stránka

Emisní plán ČNB r. 2021-2025                              Emisní plán České Mincovny r. 2020

 

2014 - Stříbrná uncová medaile Doba Karla IV. - Katedrála sv....

2014 - Stříbrná medaile Doba Karla IV. - Katedrála sv. Víta

Stříbrná uncová medaile Doba Karla IV. - Katedrála sv. Víta - rok 2014

Více informací


1 450Kč vč. DPH

Dostupnost: Tento produkt již není na skladě

Stříbrná uncová medaile Doba karla IV. - Katedrála sv. Víta - rok 2014

 

Autor : MgA. Josef Oplištil

Materiál : stříbro - Ag 999

Hmotnost : 31,1 g

Průměr : 37 mm

Provedení : Proof

Hrana : hladká

Náklad : 5000 ks

Emise : duben 2014

Ražba : Česká Mincovna a.s.

Stříbrná medaile je opatřena ochrannou plastovou kapslí a uložena do dárkové, tmavě modré krabičky. Součástí je též certifikát pravosti České mincovny.

Doba Karla IV. je název série, která formou zlatých dukátů a stříbrných medailí velebí tři české dominanty – katedrálu sv. Víta, Karlštejn a Karlův most.

Karel IV. byl neobyčejně vzdělaný a vnímavý muž. Znal proto velmi dobře gotický katedrální sloh, s nímž se setkal ve Francii, kde byl vychován. Rozhodl se tedy ke stavbě katedrály, která měla svou velkolepostí předčit francouzské předlohy. K takovému kroku ovšem potřeboval znalého stavitele, povolal tedy z Avignonu Matyáše z Arrasu.

Ke společnému položení základního kamene katedrály sv. Víta došlo 21. 11. 1344 Karlem IV., jeho otcem Janem Lucemburským a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Současně došlo k povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. Poté započal Matyáš z Arrasu své proslulé dílo, avšak roku 1352 zemřel. Po Matyášově smrti práce ještě několik let sledovaly jeho plány, v roce 1356 se ale pokračování ujal německý stavitel Petr Parléř a posléze i jeho synové. Parléřův styl byl oproti Matyášovu zřetelně volnější a nesl známky pozdní gotiky. Ve vizi Karla IV. dále pokračoval Vladislav II. Jagellonský se staviteli Hanušem Spiessem a Benediktem Riedem.

Do stavby monumentu však zasáhl i živel. Když v roce 1541 vzplála Malá strana a Hrad, všechny dřevěné prvky katedrály shořely, byl poškozen zvon a zničeno trojlodí. Opravu zaštítil Ferdinand I., k práci si pozval Paola della Stellu a později Bonifáce Wohlmuta. Dílo bylo dokončeno na konci 16. století, v roce 1621 byl chrám znovu vysvěcen v návaznosti na pobělohorský vývoj. Od té doby došlo k četným menším úpravám monumentu.

Ke konečné dostavbě došlo až Svatovítskou jednotou na přelomu 19. a 20. století a roku 1929, u příležitosti milénia zavraždění sv. Václava, byl chrám vysvěcen. Mezi lety 1920 a 1997 se pro svatyni používal název chrám sv. Víta, roku 1997 obnovil tehdejší pražský arcibiskup Miroslav kardinál Vlk jeho původní název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Zdroj: internetové stránky ČM

 

 

Zatím nebyl přidán žádný komentář. Můžete být první...

Only registered users can post a new comment.