2012 - Negrelliho viadukt v Praze - zlatá mince z cyklu Mosty...

Negrelliho viadukt v Praze - zlatá pamětní mince z cyklu Mosty České republiky

Nominální hodnota : 5.000 Kč

Autor : akademický sochař Zbyněk Fojtů

Materiál : 999,9 Au

Průměr : 28 mm

Síla : 1,95 mm

Ryzí hmotnost : 1/2 oz

Hrubá hmotnost : 15,55 g

Provedení : běžná kvalita

Hrana : vroubkovaná

Limitovaný náklad : 3.900 ks

Emise : 13. listopad 2012

Emitent : ČNB

Mincovna : Česká mincovna a.s.

Každá zlatá mince je uložena v ochranné plastové kapsli a vložena do tmavě červené krabičky České národní banky. Součástí je též certifikát pravosti ČNB.

Tuto minci nabízíme také ve špičkové kvalitě Proof !!!

Na lícní straně mince je oblouk Negrelliho viaduktu, v němž je ztvárněna kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku – uprostřed je český lev, vpravo od něj slezská orlice a vlevo od něj moravská orlice. Uprostřed oblouku je ve třech řádcích název cyklu „MOSTY“, název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Minci razila Česká mincovna, její značka, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je při spodním okraji mince.

Na rubové straně je část Negrelliho viaduktu vyobrazená z boku, nad kterou je jeden oblouk viaduktu. Nad obloukem je opis „NEGRELLIHO VIADUKT V PRAZE“, který je na okrajích ohraničen tečkami. Pod vyobrazením Negrelliho viaduktu je ročník ražby „2012“ a iniciály autora výtvarného návrhu mince akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny spojenými písmeny „F“ a „Z“.

Negrelliho viadukt v Praze

    Karlínský viadukt, dnes nazývaný Negrelliho, se původně jmenoval viadukt Společnosti státní dráhy. Ředitelství státních drah rozhodlo o jeho stavbě v roce 1842, práce byly zahájeny na jaře roku 1846 a dokončen byl za tři roky. Na stavbě pracovalo přes 3000 dělníků, kteří již mohli používat na tehdejší dobu moderní zvedací stroje a parní čerpadla. Do provozu byl most uveden 1. června 1850, kdy po něm projel první vlak do Lovosic.

    Svou délkou 1 111 m patřil mezi největší železniční stavby v Evropě. Při dokončení měl 87 kamenných oblouků, z toho 8 žulových nad řekou, zbývající pískovcové. Původní šířka mostovky je 7,6 metrů, s parapety 9 metrů.

    Most spojuje Masarykovo nádraží (původně nádraží Společnosti státní dráhy) s nádražím Praha – Bubny přes ostrov Štvanici. Je historicky prvním železničním mostem v Praze a po Karlově mostě druhým nejstarším kamenným pražským mostem přes Vltavu. Prochází obvody Prahy 8 (Nové Město, Karlín) a Prahy 7 (Holešovice, Bubny).

    Viadukt byl projektován jako součást železniční tratě Olomouc – Praha – Drážďany. Budování trati z Olomouce do Prahy řídil Jan Perner, předpokládalo se tedy, že bude stavět i Karlínský viadukt, ale při nehodě v Chocni v září roku 1845 zemřel. Stavbu proto převzal konstruktér železničních mostů Alois Negrelli, jehož nejvýznamnější stavbou byl Suezský průplav. Narodil se v roce 1799 v jihotyrolském Fiera di Primiero, používal přídomek rytíř z Moldelbe (jeho italské jméno bylo Luigi Negrelli, Cavaliere di Moldelba) a dožil se 59 let (zemřel roku 1858 ve Vídni).

    Stavební náklady mostu dosáhly 1,5 milionu zlatých, hlavními dodavateli byly firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny. Žula se těžila ve Schwarzenberském lomu na Orlíku a byla přivážena po vodě z Kamýku nad Vltavou.

    Zpočátku byl most na volném prostranství zdaleka viditelný, postupně však kolem něj přibývala zástavba. S rychlým rozvojem průmyslu a dopravy začali prostor mezi mostními oblouky využívat řemeslníci a speditéři. V prolukách si vytvořili dílny a provozovny, z nichž se postupem času staly sklady i garáže, některé zůstaly později jen zazděné. Částečné zásahy do podoby viaduktu ve 20. století vyvolala potřeba rozšířit místo pro komunikace pod mostem. Výsledkem bylo vybourání dvou pilířů nad Křižíkovou ulicí v letech 1952 až 1954 i na holešovické straně v roce 1981. Pro bezpečnost železniční přepravy bylo odstraněno také původní kamenné zábradlí (jeho část je ještě zachována u Štvanice) a nahrazeno kovovým. I přes tyto úpravy patří most mezi unikátní a dokonalé železniční stavby. Přestál bez úhony i největší povodeň poslední doby v roce 2002.

    Majitelem viaduktu, který je zapsaný v seznamu nemovitých kulturních památek, je nyní Správa železniční dopravní cesty, vlastnická práva s Českými drahami a hl. městem Praha však nejsou ještě plně vypořádána. Výhledově se předpokládá revitalizace objektu a komerční využití prostoru pod oblouky mostu nebo naopak vybourání všech zástaveb a ponechání volného průhledu mostem.ojedinělou stavební památkou.

Zdroj : webové stránky ČNB